Kupní cena rozhoduje o tom, kdo koho bude řídit

Jedna z nejčastějších chyb začínajících podnikatelů nevzniká v provozu. Vzniká v okamžiku nákupu.

Kupujete restauraci, hotel, firmu nebo provozovnu. Líbí se vám místo, atmosféra, architektura. Čísla nejsou ideální, ale věříte, že to „zlepšíte“. A právě tady se rodí problém.

Kupní cena velmi často neodpovídá tomu, kolik je podnik schopen dlouhodobě vydělat. Neodpovídá kapacitě provozu. Neodpovídá lokalitě. Neodpovídá reálným možnostem růstu. Podnik pak nepřeplácíte jen penězi. Přeplácíte ho budoucím stresem, tlakem a ztrátou svobody.

Začínající podnikatelé staví plány na optimismu. Počítají s vyšší návštěvností, vyššími cenami, lepší efektivitou. Jenže realita je neúprosná: kapacitu kuchyně nezvětšíte lusknutím prstu, počet míst k sezení nezměníte, a lokalitu nepřestěhujete.

Navíc existují rizika, která neovlivníte vůbec. Změny v okolí. Krach velkého zaměstnavatele v sousedství. Pokles poptávky.

Jeden zásah zvenčí – a pečlivě postavený plán se rozpadá. Najednou splácíte podnik, který si na sebe nedokáže vydělat.

Největší chyba? Když zaplatíte cenu podle emocí, ne podle výnosů.

Správná kupní cena se vždy odvíjí od budoucího cash flow, ne od příběhu prodávajícího, designu nebo pocitu. A pokud tomu nerozumíte, musíte si nechat pomoci. To není slabost. To je řízení rizika.

Velmi často dává smysl podnik nejprve provozovat v nájmu. Otestovat realitu. Ověřit čísla. A teprve potom uvažovat o koupi.

Stejně tak platí, že rozvoj by měl být postupný. Pokud musíte vybavit provoz, pečlivě zvažte, co skutečně potřebujete hned a co může počkat. Levnější nebo starší zařízení nemusí být chyba – často je to rozumný začátek. Inovovat se dá postupně. Dluhy se ale splácejí hned.

A teď to nejdůležitější:
Ručení vlastním rodinným majetkem kvůli přeceněnému podniku není podnikání. Je to hazard.

Kupit podnik za drahé peníze umí každý. Koupit dobrý podnik za dobrou cenu je umění. A právě na tom se rozhoduje, jestli budete firmu řídit vy, nebo jestli ona bude řídit vás.