Na závěr této první kapitoly si dovolím dvě jednoduché, ale zásadní rady.
První rada:
Neutrácejte víc, než vyděláte. A vytvářejte rezervy.
Stále potkávám podnikatele, kteří po prvním úspěchu utratí téměř všechny zisky. Rychle si zvyknou žít na vysoké noze. Jenže podnikání nikdy není rovná čára. Po dobrých obdobích vždy přicházejí období horší. Není otázkou, jestli přijdou. Otázkou je, kdy přijdou.
Podnikatelská rizika se neřeší až ve chvíli, kdy nastanou. Řeší se dopředu, vytvářením finančních rezerv. Bez nich se i dobře rozjetá firma může velmi rychle dostat do problémů. A bez rezerv je boj s riziky předem prohraný. Rezerva není luxus. Rezerva je základní výbava podnikatele.
Druhá rada:
Používejte selský rozum.
Bylo mi asi dvanáct let, když mě maminka vzala na návštěvu ke své kamarádce. Ta měla syna, a aby se nenudil, poslala mě za ním do sklepa. Když jsem tam přišel, stavěl velkou dřevěnou klec pro papoušky.
Zeptal jsem se ho:
„Ty budeš chovat papoušky tady ve sklepě?“
Odpověděl nadšeně:
„Ne, nahoře na balkóně.“
Podíval jsem se na malé sklepní okénko a úzké dveře a položil další otázku:
„A jak tu klec dostaneš nahoru?“
V zápalu radosti, že mu maminka dovolila chovat papoušky a jednou prodávat jejich mláďata, na to úplně zapomněl. Hotovou klec musel rozebrat, po částech ji odnosit na balkón a tam znovu složit.
Nestalo se nic hrozného. Ztratil trochu času a nervů. Ale v podnikání stojí zapomenutý selský rozum mnohem víc.
V této první kolekci jsme si prošli nejčastější chyby a rizika, která vznikají ještě před zahájením podnikání. Rizika, kterým se lze vyhnout. Rizika, která nemusí nikdy vzniknout, pokud se nad nimi zamyslíte včas.
Než se pustíte dál – nebo než se pustíte do podnikání vůbec – zastavte se a položte si jednoduchou otázku:
Nemám i já něco, co bych měl napravit?
Pokud ano, neodkládejte to.
A pokud vás některé z těchto rizik od podnikání úplně odradí, pak je to vlastně dobrá zpráva. Znamená to, že jste se právě stali krotiteli rizik. A tam, kde riziko nevznikne, není co hasit.